Ochrana rostlin proti specializovaným škůdcům

Ochrana proti virům a fytoplazmám. Na jaře je nutné rašící rostliny pečlivě prohlédnout. Ochrana proti bakteriím. Napadené rostliny. V porostech lze omezit šíření bakterií postřikem. Ochrana proti houbovým patogenům. Šedá hniloba. Aplikace fungicidů.

Ochrana proti virům a fytoplazmám

V současné době nejsou v České republice povoleny k použití přípravky na ochranu rostlin proti fytopatogenním virům a fytoplazmám. Za nejvýznamnější přenašeče virů se považují živočišní vektoři (např. mšice a třásněnky, ale i háďátka) a infikovaný rostlinný materiál (sazenice, očka, rouby, hlízy, cibule aj.).

Na jaře je nutné rašící rostliny pečlivě prohlédnout

Rostliny napadené či podezřelé z napadení viry nelze v žádném případě použít k rozmnožování. Pokud odebíráte řízky nebo jiné části z několika rostlin, je nezbytné použité nářadí dezinfikovat, především z důvodu nebezpečí možného přenosu virů. U rostlin ohrožených viry se klade velký důraz na včasnou a důslednou ochranu proti přenašečům. Virózní rostliny bez milosti likvidujte.

Ochrana proti bakteriím

V České republice v současné době nejsou povoleny přípravky na ochranu rostlin proti fytopatogenním bakteriím. Napadené rostliny nebo jejich části bezodkladně odstraňte. Objeví-li se na listech bakteriální skvrnitost, je nutné dbát na rychlé oschnutí rostlin a zabránit dalšímu ovlhčování listů.

Napadené rostliny

Vzhledem k velkému riziku přenosu a rozšíření bakterií nelze v žádném případě používat napadené rostliny k rozmnožování. Pokud odebíráte řízky nebo jiné části z několika rostlin, je nezbytné především v případě nebezpečí možného přenosu bakterií použité nářadí dezinfikovat, např. roztokem získaným zředěním 70 ml 96% etanolu 26 ml vody.

V porostech lze omezit šíření bakterií postřikem

rostlin měďnatými přípravky. Ošetření je vhodné především na jaře a na podzim po dešťových srážkách. Měďnatý povlak na rostlinách brání proniknutí bakterií do zdravých rostlin.

Obzvláště velké nebezpečí představuje karanténní bakterie Erwinia amylovora

(původce bakteriální spály růžovitých), jejíž výskyt podléhá ohlašovací povinnosti. Protože tuto bakterii přenáší i hmyz navštěvující květy, má velký význam i odstranění napadených rostlin. Rostliny podezřelé z napadení bezplatně testují diagnostické laboratoře Státní rostlinolékařské správy (SRS). Nejvýznamnějšími hostitelskými rostlinami jsou: Amelanchier (muchovník), ChaenomelesCotoneaster (skalník), Crataegus (hloh), Cydonia (kdouloň), Malus (jabloň), Pyracantha (hlohyně), Pyrus (hrušeň), Sorbus (jeřáb), Stranvaesia. Těmto druhům rostlin je nutné trvale věnovat pozornost a v oblastech s intenzivním ovocnářstvím či školkařstvím je vůbec nepěstovat. (kdoulovec),

Ochrana proti houbovým patogenům

Skvrnitost listů

Skvrnitosti listů se častěji vyskytují na dlouhodobě ovlhčovaných listech. Jemné pletivo, hustý porost a nedostatečná nebo nevyrovnaná výživa napadení podporují. Houbám může usnadnit napadení poškození listů savým hmyzem.

Světelné podmínky

V některých případech stačí k odvrácení napadení i zlepšení světelných podmínek, např. prořezání velkých hustých stromů (prosvětlení koruny). Rostliny vnímavé k napadení houbami lze na jaře a na podzim ošetřit fungicidními přípravky s účinnými látkami, např. triforin (Saprol New) nebo vinclozolin (Ronilan). Proti houbám vyvolávajícím skvrnitosti listů jsou dostatečně účinné také přípravky obsahující hydroxid měďnatý (Champion 50 WP) nebo oxidchlorid mědi (Kuprikol 50), metiram (Polyram WG) a mancozeb (Dithane DG, Dithane M 45, Novozir NM 80). 

Padlí, rzi a černá skvrnitost listů

Dříve, než se padlí na rostlinách objeví, je vhodné zjistit odolnost či náchylnost jednotlivých odrůd vůči padlí. Novější odrůdy jsou často vůči padlí rezistentní nebo tolerantní. Před založením růžové zahrady je vhodné navštívit rozárium, kde se jednotlivé odrůdy růží zpravidla pěstují bez ochranných opatření. Rozdíly v napadení jednotlivých odrůd si tam můžete snadno porovnat.

  • Na stanovištích se silně kolísajícími teplotami se tyto houbové choroby vyskytují častěji. Suché teplé letní dny s nočními rosami vytvářejí ideální podmínky pro vývoj a rozšíření padlí.
  • Náchylné odrůdy lze preventivně v pravidelných týdenních intervalech ošetřovat přípravky obsahujícími lecitin (Bioblatt-Mehltaumittel, Bioblatt-Mehltauspray nebo Bioton).

Napadené rostliny lze ošetřit postřikem fungicidu

s účinnou látkou biter-tanol (Baycor 25 WP) nebo triforin (Saprol New). Tyto přípravky působí i proti rzím a černé skvrnitosti listů. Přípravky, jejichž účinná látka je síra (Kumulus WG, Sulikol K), jsou dostatečně účinné i proti padlí.

Šedá hniloba

Plíseň šedá se může vyskytovat, rozrůstat a vytvářet spory jak na živých, tak na odumřelých částech rostlin. Velký význam proto má dodržování hygienických opatření, odstraňování napadených rostlin, opadlých částí nebo odkvetlých květů.

Světlá stanoviště s dobrou cirkulací vzduchu

a jen krátkodobé ovlhčení listů snižují nebezpečínevysazujte příliš hustě, případně příliš hustý porost prosvětlete. Nadměrné dávky dusíkatých hnojiv napadení podporují. Pokud budete delší dobu mimo domov, odstraňte z růží květy, protože odkvetlé růže jsou k napadení obzvláště náchylné a zvyšují infekční tlak na sousední poupata. napadení plísní šedou. Náchylné rostliny.

Aplikace fungicidů

má význam pouze při zvýšeném infekčním tlaku. K ošetření lze použít dichlofluanid (Euparen 50 WP) nebo vinclozolin (Ronilan).

Plísně

Onemocnění se zpravidla vyskytuje pouze při relativně nízkých nebo silně kolísajících teplotách, slabém slunečním záření, vysoké vlhkosti a nedostatečné cirkulaci vzduchu s následným dlouhotrvajícím ovlhčením listů. Ochrana je proto zaměřena nejprve na zlepšení kultivačních podmínek. Plísně žijí v pletivu rostlin, proto je potřeba napadené části odstranit. Na nevhodných stanovištích je nezbytné ošetření opakovat. Aplikace fungicidů fosetyl-Al (Aliette 80 WP), metiram (Polyram WG) a mancozeb (Dithane DG, Ditha-ne M 45, Novozir NM 80) má však význam pouze tehdy, zlepší-li se i podmínky na stanovišti.

Ochrana proti živočišným škůdcům

Mšice

Za vhodných podmínek hrozí v období od března do června přemnožení mšic. Mšice poškozují rostliny nejen sáním rostlinné šťávy, ale jejich sliny způsobují krnění a změny barev rostlin. Nebezpečné jsou především jako přenašeči obávaných virů a ochrana proti mšicím je často jedinou možností, jak zabránit rozšíření virů. Při přemnožení mšic jsou rostliny potaženy silnou vrstvou lepivé medovice, na níž se usídlují saprofytické černě. Rostliny jsou špinavé a lepkavé.

Biologická ochrana proti mšicím

v uzavřených prostorách využívá dravé mšicomorkyparazitické vosičky (Aphidus, Lysiphlebus, Praon), zlatoočky (Chrysoperia) a dravá slunéčka (Híppodamia). Užitečné organizmy lze získat ve specializovaných prodejnách. Před jejich aplikací si pečlivě prostudujte návod. (Aphidoletes).

Chemická ochrana proti mšicím

je založena na postřiku aficidy šetrnými vůči užitečným organizmům i životnímu prostředí. Často stačí ošetření draselnou solí přírodních mastných kyselin (Neudosan AF), které je účinné i proti mšici smrkové. Klesnou-li v zimě teploty pod -15 °C, zpravidla není ochrana proti mšicím potřebná. Sklepávací zkouška (světlý papír držíme pod větvičkou a lehce na ni klepeme) poskytne velmi rychle odpověď na otázku, zda je ochrana nezbytná.

V prodeji jsou různé přípravky proti listovým mšicím

účinnými látkami jsou např. dimethoate, pirimicarb, pyrethriny, piperonylbutoxide. Aplikují se postřikem. V budoucnosti se možnosti likvidace mšic zřejmě rozšíří, takže postřik chemickými přípravky nebude v domácnostech či na zahradě nutný.

Housenky

Na zahradách likvidují housenky především zpěvní hmyzožraví ptáci, např. škodlivými píďalkami krmí mláďata sýkorky. Pár sýkorek potřebuje k nakrmení svého potomstva asi 30 kg housenek, což je jistě dostatečný důvod pro vyvěšení hnízdních budek na zahradách.

Likvidace housenek

V mnoha případech je likvidace housenek hmyzožravými ptáky postačujícím ochranným opatřením. Housenky jsou často aktivní pouze v noci, proto se může vyplatit večerní procházka se svítilnou, při které nalezené škůdce i odstraníme.

Ochranu proti housenkám

je nutné provádět včas, tj. během prvních vývojových stadií housenek, neboť starší housenky jsou vůči přípravkům odolnější. Proti některým druhům žravých housenek motýlů lze využít biologické přípravky, např. Bacillus thuríngiensis (Biobit FC či WP). Pokud je chemická ochrana nutná, pro většinu druhů housenek je toxický pyrethrine.

Červci a puklice

Červci a puklice jsou pod svými štítky nebo bílými vlnatými voskovými výpotky chráněni před vnějšími vlivy. Dlouhým ústním bodcem vysávají z hlouběji ležících buněk šťávu, často i z cévních svazků. Ochrana proti nim je obtížná. Ztížena je i tím, že se často vyskytují na starších částech rostlin nebo na rubu listů.

Biologická ochrana proti červcům

Při biologické ochraně proti červcům a puklicím se především v uzavřených prostorách využívají parazitické a dravé organizmy. Lze je zakoupit ve specializovaných obchodech.

Přípravky na bázi minerálních olejů

je nutné aplikovat velmi pečlivě tak, aby olejovým filmem byly potaženy všechny části rostlin (i z rubové strany). Pod olejovým filmem se puklice udusí. Přípravky však nelze používat příliš často, protože ucpávají i otvory průduchů.

Popálení sluncem

Aplikaci nelze provádět na přímém slunci, aby nedošlo k popálení rostlin. K vylepšení vzhledu pokojových rostlin se používají spreje na listy (oleje), které částečně působí i jako ochrana proti červcům a puklicím.

Svilušky

Jen 0,5 mm velké svilušky jsou pouhým okem zjistitelné jen obtížně. Za vyšších teplot a při nízké vlhkosti vzduchu se mohou přemnožit a poškozovat listy, které zesvětlí a žloutnou. Při silném napadení listy zasychají a na rubu jsou viditelná jemná vlákna pavučiny.

  • Při mírném napadení rostliny důkladně opláchněte, zejména rub listů. Silně napadené listy odstraňte.
  • V bytech nebo zimních zahradách lze vysadit dravé roztoče (Phytoseiulus persimilis aj.), které zakoupíte ve specializovaných obchodech.
  • Slabě napadené rostliny je možné ošetřit přípravky na bázi draselné soli přírodních mastných kyselin nebo minerálními oleji (viz mšice a puklice).
  • Při silném napadení je nezbytná opakovaná aplikace přípravků na ochranu rostlin.
  • Přípravky účinné proti sviluškám působí i proti roztočíkovitým.

Třásněnky

Třásněnky se silně rozmnožují především v suchém a teplém prostředí. Zvláště během sklizně obilnin je nutné počítat s jejich silným náletem.

Symptomy způsobené třásněnkami

(zesvětlení a žloutnutí) připomínají poškození sviluškami. K rozlišení spolehlivě poslouží černé lesklé kapičky trusu.

V zimních zahradách nebo podobných vnitřních prostorách lze proti třásněnkám doporučit a uplatnit biologickou ochranu dravými roztoči (Amblyseius cucumeris a A. barkeri). A. barkeri hubí i roztočíkovité. Abyste nebyli zklamáni, pečlivě dodržujte pokyny pro aplikaci užitečných organizmů.

Před použitím chemických přípravků rostliny tvořící ohnisko napadení odstraňte a ostatní osprchujte. Rostliny ošetřete vhodnými přípravky až po oschnutí a za 4-5 dnů postřik opakujte, protože třásněnky žijí skrytě a přípravek nemusí zasáhnout všechna vývojová stadia.

Molice

Molice se rozmnožují především v zimních zahradách a na některých druzích záhonových a balkónových rostlin. V zimních zahradách je nutná ochrana i jen několika rostlin. Už poměrně malý počet molic může pokojové rostliny silně znečistit medovicí.

V zimních zahradách nebo ve sklenících lze využít parazitické vosičky Encarsia formosa. Vosičky se prodávají ve specializovaných obchodech.

K chemické ochraně lze využít přípravky na bázi draselné soli přírodních mastných kyselin (Neudosan AF) nebo pirethrine (viz mšice) a ošetření v 5-7denních intervalech několikrát opakovat.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id7444 (vitejdoma.cz/zahradnik#9045)


Přidat komentář